Pakistan Christian TV

Breaking news and world news from Pakisthan Christian TV on Business, Sports, Culture. Video news. News from the US, Europe, Asia Pacific, Africa, Middle East, America.

Pace says |  The Vietnamese variant is not an unusual event, but the virus can change a lot with aerosols mutations

Pace says | The Vietnamese variant is not an unusual event, but the virus can change a lot with aerosols mutations

Vietnam detected a new type of COVID-19 at the end of May. It is a mixture of Indian and British mutations and is supposed to be significantly more contagious. “It is still the same virus. What changes is only its dynamics. These are relatively small changes in terms of biology,” says Jan Paes, a researcher at the Institute of Molecular Genetics of the Academy of Sciences, in an interview with the iROZHLAS.cz server.



Interview
Prague

Post on Facebook


Share on Twitter

Post on LinkedIn

printing press


copy the url



Short title




Close



Jan Pačes from the Institute of Molecular Genetics of the Czech Academy of Sciences. | Photo: Jan Paes Archive

According to the State Institute of Public Health, 53 cases from South Africa and 13 cases of the Indian Covid-19 mutation have been confirmed in the Czech Republic. How confident can we say about the Covid mutations currently occurring in the Czech Republic? Do we have an overview of it?
There is a national SARS-CoV-2 sequencing strategy. There is a plan for how many samples we’ll need to sequence to know exactly what’s going on here. We haven’t gotten to that yet. The system for how to sequence data and who will send it has not yet worked out.


Vietnam bojuje s hybridní variantou viru. Pozastaví lety do Hanoje a otestuje Ho Či Minovo Město


Číst článek

Jednotlivé laboratoře ale nějaký monitoring dělají, Státní zdravotní ústav taky hodně sekvenuje a monitoruje. Nějaký přehled máme, měli bychom ho mít asi výrazně lepší. Na druhou stranu předpokládáme, že když se jedná o neběžné případy, k sekvenování se dostanou.

Takže na otázku „jaké mutace se v Česku vyskytují“, známe jednoznačnou odpověď?
Jaké ano, důležité by bylo vědět v jakém množství. To už není tak jednoduché. A taky kde se vyskytují. Plošný monitoring se příliš nedělá. Víme, co se děje v Praze nebo v Brně, ale jak to vypadá třeba na Královéhradecku, to už tak jasné není.

Ve Velké Británii, Japonsku a dalších zemích vidíme, že takzvaná indická mutace převládá nad tou britskou. Jak velké riziko tyto mutace představují pro Česko?
To riziko má dvě úrovně. Jedno je, jak budou u nás fungovat opatření, která jsme si teď stejně rozvolnili. Jak rychle bude klesat, nebo stoupat počet nakažených. Příchod nové mutace může změnit dynamiku pandemie. Druhé riziko je, jak budeme seriózní a bezpeční pro ostatní státy. Když se tu bude pohybovat hodně nebezpečných mutací, tak se nás asi budou bát, budeme u nich na červených seznamech a budou nám zavírat hranice.

Ve Vietnamu se objevila nová mutace, která má být „hybridem“ indické a britské varianty covidu. Má se šířit agresivně vzduchem a být výrazně nakažlivější. Co o ní víme?
Není to hybrid, to se zase ztratilo v mediálním překladu. Je to klasická varianta. Když se ale mají někde varianty možnost hodně šířit, tak nejsou statické, vyvíjí se, získávají další a další mutace. Dnes už víme, že hodně mutací zlepšuje svoji přenositelnost, infekčnost viru. Jednotlivé varianty, které si na začátku nashromáždily mutace, si postupně přibírají mutace, které jsou důležité k šíření. Ta vietnamská si nabrala jednu mutaci, která byla poprvé popsána u jiné varianty, ale není to hybrid. Stalo se to už v případě britské varianty, která má tu samou mutaci jako brazilská. Nakonec se postupně všechny mutace, o kterých víme, že zlepšují šíření viru, nahromadí v jedné variantě.

A jak velké riziko představuje vietnamská mutace pro Česko?
Je to pořád ten samý virus. To, co se mění, je jenom jeho dynamika. To jsou z hlediska biologie relativně malé změny. O trošku se to šíří více, ale principiálně se ten virus nemění. Když nám sem přijde varianta, která se bude šířit lépe než ta, která tu byla, tak to znamená, že za konkrétních podmínek budeme muset mít přísnější pravidla. Nebo budou muset trvat déle. To záleží na tom, jak k tomu přistoupí vláda.

Žádné mimořádně dramatické události to nejsou. I malá změna ale může znamenat pro nějaký stát obrovské množství v číslech, protože nová varianta uteče pravidlům, která do té doby stačila. To je to, co vidíme například v Británii, kde rozvolňování dobře fungovalo na britskou variantu viru. U téhle ale možná budou muset být přísnější.

Globální problém

Fungují na mutace vakcíny? Jak moc nás očkování proti nim chrání?
Stručná odpověď je, že ano, fungují. Fungují trochu hůře, než by fungovaly na původní variantu, a záleží taky na typu vakcíny. Záleží i na tom, zda člověk covid prodělal, a na tom, jestli už máte obě dávky. Například u indické varianty se ukazuje, že jedná dávka vakcíny na ni nemá příliš velký účinek.

Z tohoto hlediska ale existují dva typy imunity. Jedna je ta, co vyrábí protilátky, které neutralizují infekci. To je ta první odpověď, která přichází sedm až deset dní poté, co jste prodělali nemoc nebo se očkovali. Vyvinou se vám buňky, které produkují hodně protilátek, které virus obalí a znemožní mu šíření.


Smejkal: Případnou podzimní vlnu musíme zvládnout lokálně. S rouškami uvnitř bych ještě zůstal opatrný


Číst článek

Pak přichází druhá imunita, paměťová. Tělo si nemůže pochopitelně udržovat vysokou hladinu protilátek proti všem těm patogenům a postupně je ztratí. Zůstávají mu ale paměťové buňky. A vypadá to, že tahle paměťová funguje velmi dobře proti všem variantám. A asi i dlouhodobě, což je dobrá zpráva.

V Česku bylo v úterý 1 488 267 osob s ukončeným očkováním proti covidu. Je země dost proočkovaná na to, aby novým mutacím čelila?
Zatím je to málo, víme, že je potřeba 60 procent. Těch dosáhl třeba Izrael, kde to velmi výrazně pomohlo a snížili množství viru v populaci na tak nízkou úroveň, že asi budou moci fungovat normálně. Každá infekčnější varianta ale znamená, že je potřeba mít procento proočkovaných o trochu vyšší. U opravdu infekčních onemocnění, jako jsou třeba spalničky, to musí být 98 procent populace, aby se virus nešířil. Kolik to přesně je u koronaviru, tím si ještě nejsme jistí. Záleží to na tom, jak bude imunita silná a jak dlouho potrvá. Vypadá to, že očkování ale velice dobře chrání proti smrti a těžkému průběhu nemoci. V nějakém procentu případů se ale možná můžete nakazit, takže nemoc můžete prodělávat. To by ale ve stabilní situaci mohlo být výhodné, protože by v populaci virus maličko koloval, takže by to nevadilo zdravotně. Zároveň by to udržovalo protilátky v populaci.


Zánět srdečního svalu může souviset s očkováním proti koronaviru, zjistila studie z Izraele


Číst článek

V Česku a ve zbytku světa se rozjelo očkování a vypadá to, že ty nejhorší scénáře, které nám v pandemii hrozí, můžeme pomocí vakcíny zvrátit. Jsou právě mutace viru ten háček, který nám život může zase zkomplikovat?
Ano. O koronaviru toho sice už víme hodně, ale příroda je mocná. Zatím si ani nedovedeme představit, jak by se virus mohl pomocí mutací změnit a začít dělat něco úplně jiného. V přírodě se to ale občas stane, ten virus vstupuje do buněk přes ACE2 receptor. Kdyby dostal afinitu k nějaké jiné molekule, může úplně změnit své chování. To jsou velmi nepravděpodobné scénáře. Kvůli tomu, že toho viru tady může být hodně, může se stát i něco poměrně nečekaného.

Druhá věc je, že je to globální problém. Globální problém lze vyřešit jedině globálně. Viru se například lokálně zbavíme, když ale zůstanou na světě ohniska, kde bude viru dána možnost se množit, šířit a mutovat, hrozí, že vznikne mutace, která se nám vrátí a proti které opatření, ať už roušky, rozestupy, nebo i očkování, nebudou stačit.

Jak se dá řešit situace globálně?
Musíme tak na ten problém nahlížet při očkování. Musíme být naočkováni jako lidstvo, ne jeden stát.

Patogenům to usnadňujeme

Mluvíte o hromadění mutací, ta vietnamská je už několikátá, které musíme čelit. Covid-19 je tu s námi už více než rok. Máme teď už jasnější představu o tom, jak to celé dopadne? Jaký scénář je nejpravděpodobnější?
Když to vezmeme z historického hlediska a podíváme se posledních pár desítek milionů let, tak vidíme, že když se nový patogen potká s novým hostitelem, tak to většinou končí tím, že jeden, nebo druhý vyhyne. Buď se ten patogen nebo parazit obecně neuchytí, nebo to nevydrží ten druh. To je jeden ze scénářů. Další možnost je, že najdou vzájemně snesitelný poměr nebezpečnosti a účinnosti, a žijí spolu. Takových nemocí máme v našem okolí plno. Dost často se stává, že se virus promění, protože vydrží kolovat takový, který není příliš nebezpečný.


Imunita po covidu-19 by mohla vydržet roky, snad i celý život. Dlouhodobě by mělo chránit i očkování


Číst článek

Jako lidstvo jsme do tohoto klasického scénáře vnesli jeden významný prvek nejistoty, kvůli kterému další vývoj nedokáže nikdo předpovědět, a to je globalizace. Dřív se stávalo, že nějaký patogen na lidskou populaci přeskočil, ale nebyla to pandemie, pouze lokální epidemie, která mohla mít v lokálním měřítku fatální následky, ale na jiném kontinentu se nic nestalo.

Teď mluvíte o cestování?
Ano. My jsme si cestováním celou věc zkomplikovali. Když se budeme takhle motat a šířit se, země a náš organismus na to nejsou připravení. Náš imunitní aparát se po miliony let vyvíjel tak, aby dobře rozpoznal naše okolí a proti našemu okolí nás chránil. Nedokáže nás ale chránit, když se naším okolím stane úplně celá planeta. Dneska jdete do obchodu, kde si sáhnete na banán, který před chvílí rostl v Africe, rajče ze Španělska a liči odněkud z Asie. Na to všechno naše tělo musí reagovat. A to nemůže fungovat.

Proto je nebezpečí pandemie veliké, čím dál tím větší, protože se hodně cestuje. Patogenům to výrazně usnadňujeme. A není moc způsobů, jak se tomu bránit, protože si uvědomte, že lidstvo dosud v podstatě žádný lék na viry nenalezlo.


Genetik Pačes: Pokud se naočkuje celá dospělá populace, virus se bude šířit jen mezi dětmi


Číst článek

Vůbec na žádný?
Žádné virové onemocnění není léčeno proti těm virům nebo tak, aby ten lék dobře fungoval. Máme antibiotika proti bakteriím, kdy při léčbě zabijete patogen. U virů umíme omezit jejich růst, většina léčby spočívá v tom, že tělu pomáháme k tomu, aby se s patogenem vypořádalo samo. Když se dusíte s koronavirem, dostanete kyslík, remdesivir nebo kortikoidy, ale to není proti viru. To je jen snaha dát tělu čas.

Teď se ale do závěrečné fáze testování dostává nový lék molnupiravir, který zastavuje množení viru.
Ten se ultimativnímu léku alespoň blíží. Jde o monoklonální protilátky proti viru. Když máte viru ještě málo, na začátku nemoci, než naběhne váš imunitní aparát, použijete uměle vyrobené protilátky. Pořád je to ale tak, že jej pacient musí dostat včas. Když už máte ten virus v plicích a všude, už vám takový lék nepomůže.

Vít Svoboda, jab

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



See also  Sheikha Ahmed: I plan to make a leap with the UAE flag to coincide with "Expo 2020" - Sports - Local