Pakistan Christian TV

Breaking news and world news from Pakisthan Christian TV on Business, Sports, Culture. Video news. News from the US, Europe, Asia Pacific, Africa, Middle East, America.

The Bank for International Settlements warns Iranian spies in its annual report.  They are interested in the information from the Czech Universities of Aeroslas

The Bank for International Settlements warns Iranian spies in its annual report. They are interested in the information from the Czech Universities of Aeroslas

  • The activities of Iranian spies are increasing in Europe. In the Czech Republic, they are mainly interested in information from technical universities, which can help them spread weapons of mass destruction. This comes from the annual report of the Department of Security Information.
  • The BIS also regards spies from Russia and China as conventional threats.
  • The service also warns that more people will be exposed to misinformation and conspiracy due to the COVID-19 pandemic.
  • Even in 2020, the Czech Republic faced cyberattacks on state institutions and political parties. Hackers stole a large amount of documents from one government institution.



Prague

Post on Facebook


Share on Twitter

Post on LinkedIn

printing press


copy url



Short title




Near



Chinese and Russian extremism, espionage, and disinformation activities. These are the topics that the Czech intelligence agency addresses in its annual report Photo: iROZHLAS.cz collage

According to civilian counterintelligence, Iranian reporters are mainly interested in information from scientific institutes and universities with a technical focus. Last year, the Czechs released a special handbook outlining the rules of fields Iranians could study. Some Iranian students apply to nuclear fields, but according to the rules issued by the European Union and the United Nations, schools are prohibited from teaching students from Iran if the knowledge can be used later in the development of military technologies.

In Europe, after decades of sluggishness, Iran is staunchly opposed to the regime’s opponents in exile, that is, dissident journalists or activists from the Kurdish and Sunni minorities.


Bezpečnostní analytik: Pákistán bude pragmatický, Írán ale může podpořit protitálibánský odpor


Číst článek

„Těmito aktivitami Íránu může být v ČR dotčeno působení perské redakce Rádia Fardá v rámci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, které Írán vnímá jako opoziční entitu. BIS nicméně v této souvislosti v roce 2020 nezaznamenala indicie o bezprostředním nebezpečí,“ píše se ve zprávě.

Tradiční hrozbu podle BIS představuje opět Rusko a Čína, přičemž špionážní aktivity Číny neomezila v loňském roce ani pandemie covidu-19. Číňané v Česku hledali způsob, „jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit čínskou propagandu a budovat pozitivní obraz Číny,“ píše služba.

Kromě politické oblasti byla Čína aktivní i v akademickém prostředí.

„Z pohledu možných ekonomických škod a ztráty know-how jsou nicméně nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy,“ uvádí zpráva.

Na konkrétní případ nedávno upozornil server Aktuálně.cz, kdy vysoce postavený český vědec Marek Hrubec na jedné straně na Akademii věd zastřešoval nezávislé zkoumání Číny. Na straně druhé sedí v akademické radě organizace China-CEE Institute se sídlem v Budapešti, kterou experti označují za projekt čínských zpravodajců. Vedení Filosofického ústavu Akademie věd ČR Hrubce z jeho postu nakonec odvolalo.


Svědectví ujgurské aktivistky: Za to, co říkám, zaplatila v Číně má sestra svobodou. Tři roky o ní nic nevím


Číst článek

Podle BIS se těžko rozlišuje, kdo je a není zpravodajský důstojník. Spolupracovat s tamními zpravodajskými složkami je totiž pro čínské občany a instituce ze zákona povinné.

„Dle platné legislativy musí každá organizace i občan podporovat, napomáhat a podílet se na národní zpravodajské činnosti,“ upozorňuje služba.

Ruský zájem

Zatímco aktivity Číny epidemie neomezila, Rusko kvůli tomu přišlo o některé kontakty v tradičních oblastech zájmu, tedy politice, obchodu a akademické sféře. O to více se ruská strana snažila oslovit extremisty.

„Zvyšoval se ruský zájem o kontakty na české proruské a protisystémové entity a snaha o maximální využití omezených příležitostí pro budování kontaktů v regionech v rámci vojensko-memoračních akcí,“ uvádí dokument.

BIS také zmiňuje kauzu ricin. Ta začala, když tajné služby v roce 2020 obdržely informaci, že do Česka údajně přicestoval ruský agent, který údajně převážel v kufříku jed ricin. Po prověření se ale ukázalo, že šlo i soupeření dvou zaměstnanců ruské diplomatické mise.

„Přesto se BIS kloní k závěru, že tento incident byl alespoň v konečné fázi režírován ze strany zpravodajských služeb Ruské federace,“ uvádí BIS. Jak konkrétně, ale není jasné.

Kybernetické útoky

I v roce 2020 Česko čelilo kybernetickým útokům, a to jak na státní instituce, tak na politické strany nebo nevládní a neziskové organizace. V případě jedné státní instituce se hackerům útok povedl a odcizili značné množství dokumentů. O jakou instituci šlo, zpráva neuvádí.


Vojenští zpravodajci mohou nově aktivně bránit kybernetickému útoku. ‚Ještě to nebylo potřeba,‘ říká Žid


Číst článek

V minulosti čelily útokům třeba nemocnice v Pardubickém a Karlovarském kraji a také v Brně. Fakultní nemocnici Brno vznikla při kybernetickém útoku škoda v desítkách milionů korun. Nemocnice přišla například o některá administrativní a ekonomická data nebo o internetový objednávkový systém dárců krve.

Hackeři v minulém roce napadli i distribuční síť ČEZ, která obsluhuje miliony domácností, ministerstvo zdravotnictví či Letiště Václava Havla. Hackeři se pokoušeli získat především přístupové údaje do systémů.

Zpráva BIS uvádí, že lákavé mohou být pro útočníky také e-mailové schránky státních zaměstnanců, protože mohou obsahovat osobní údaje, kopie dokladů, přihlašovací data k jiným e-mailům, profilům na sociálních sítích nebo do e-shopů.

„Takové údaje mohou být pro útočníky, resp. státní a státem podporované aktéry v některých případech mnohem cennější než interní dokumenty institucí, v nichž zaměstnanci pracují. Výše uvedené údaje jsou totiž dále využitelné pro cílený kybernetický útok na vybraného zaměstnance či vrcholného představitele státu nebo jej opět činí zranitelnějším vůči metodám klasické špionáže,“ uvádí zpráva.

Pandemie

Samostatnou kapitolu věnovala BIS dopadům pandemie covidu-19 na bezpečnost. Tajná služba se zaměřila především na protesty lidí proti vládním opatřením a zlehčování závažnosti onemocnění covid-19, což zpravodajci označili souhrnně jako anticovid hnutí. Podle BIS došlo k propojení dezinformační scény a části nespokojených občanů, kteří se jindy tématům „tradičně náchylným k manipulaci“ vyhýbají. Konspirace a dezinformace podle BIS zasáhly v roce 2020 více lidí, než je obvyklé. Nicméně široká veřejnost se podle zpravodajců nenechala strhnout. A to i díky tomu, že anticovid hnutí bylo roztříštěné a nemělo vůdčího aktéra.


Hybridní hrozby v praxi: stát tvrdí, že na kyberútoky je připravený, politické dezinformace ale neřeší


Číst článek

Kromě covidu se na dezinformační scéně podle BIS objevovala i v roce 2020 obvyklá témata – kritika NATO, Evropské unie a členství ČR v ní, což je, jak podotýká BIS ve své zprávě, obvykle v souladu se zájmy Ruska.

Co se týká terorismu, tajná služba nemá informace o žádné aktuální hrozbě. BIS podle zprávy sledovala několika lidí s vazbou na teroristy, ti ale pouze projížděli Českem a ani v jednom případě podle zpravodajců u nás neplánovali provést teroristický útok.

Pandemie koronaviru teroristickou hrozbu podle BIS neovlivnila. V některých lidech sice mohla prohloubit radikální myšlenky, třeba kvůli finanční tísni a psychickým problémům, zároveň ale znesnadnila cestování a pohyb lidí, včetně členů případných rizikových skupin.

Také domácí extremistická scéna podle BIS nepředstavovala závažnější riziko. Hlavní činností tuzemských polovojenských a domobraneckých skupin byly podle BIS přednášky a setkání spojená s cvičením. Domobranci se pak podle BIS v průběhu roku 2020 věnovali na internetu a sociálních sítích šíření dezinformací a konspirací hlavně o covidu a protiepidemických opatřeních.

BIS se zaměřila ve své zprávě i na výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně v Dukovanech. Civilní kontrarozvědka zmiňuje, že „zaznamenala snahu získávat interní informace z prostředí české státní zprávy“ a institucí zapojených do přípravy projektu. Zároveň podle BIS sílily snahy ovlivnit veřejné mínění i názor lidí, kteří o dostavbě bloku rozhodují.

V médiích se tehdy řešilo hlavně to, jestli se tendru na dostavbu jaderného bloku mohou zúčastnit i firmy z Ruska a Číny. Třeba prezident Miloš Zeman protestoval proti tomu, aby se ruské a čínské firmy z tendru vyloučily, neboť by to podle něj stavbu prodražilo. Poslanci je ale nakonec letos z projektu vyřadily.

Markéta Chaloupská, Artur Janoušek

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



See also  People can also be tested for a new vaccine against the virus through the Teka app Home, Home